Co se mi v pátek přihodilo:)))

Pááááni...musím vám vyprávět, co se mi v pátek přihodilo:)))

Čekal nás večer mladých a já věděla, že spousta lidí nebude moct přijet, tak jsem z toho byla trošku nešťastná a bála se, že nás zase bude strááášlivánsky málo... Jenže to jsem celá já, že jo...Taky jsem měla strach z toho, jak se tam dostanem, protože od nás do Kostelce na to, aby nás rodiče odvezli tam a zase pro nás potom přijeli, to je celkem daleko, tak jsem zhrůzou zjistila, že budu muset řídit já...

Původně jsme měly jet z Dobrušky jen dvě, ale strašně příjemně mě překvapili kluci, který to normálně bojkotujou, že jedou taky:)No a v pátek jsem měla plný auto:)))Hurááá:)))

Ale to není všechno, jedna slečna mi píše, že pojede ještě kámoška...No a mě se teda zatočila hlava...když jsem konečně vyřešila problém s dopravou, tak se mi objeví další človíček...a co teď? Uuuž jsem vymejšlela, jak jí říct, že příště... a v tu chvíli mi normálně volal kluk z našeho spolča, že se zákrok v nemocnici odložil o týden, takže počítá s tím, že vezme auto a pojede s náma!!!!:)))Víte, co to znamená? Že se máme jak dostat na místo a ještě že nás bude hodně!!!:)))A fakt bylo!!!:)))

No, tak to byla jen taková další lekce od našeho skvělýho taťky...zase mě musel trošku praštit do hlavy, abych si uvědomila, že Ho mám pořád vedle sebe a že se na něj můžu spolehnout:)))